Vzduchotechnika a klimatizace - teorie

"Přirozené větrání" a hygienické předpisy

To co budete dále číst platí pouze pro haly, kde nejsou výrazné zdroje škodlivin a kde je nám jedno, že se trochu práší. Neplatí to tedy pro lakovny, svařovny a nebo restaurace a supermarkety.

Můžete se dostat do situace, kdy Vám bude někdo doporučovat montáž vzduchotechniky do stávající haly, jenž větrá velmi dobře a nebo Vás bude přesvědčovat, že nová hala musí být opatřena vzduchotechnickým systémem. Důvodem může být nějaká vyhláška, předpis a nebo neplatná norma. Nebudu Vás na tomto místě omračovat jejich výčtem a citací. Dost na tom, že si některé vzájemně odporují a spousta jich je nezávazných, nebo jsou myšleny pro kanceláře a byty. To co je však důležité, to je měření mikroklimatu, kterým budete dokladovat vyhovující pracovní podmínky. To jak dokážete vzduch v hale udržet čistý (buď přirozeným větráním nebo pomocí vzduchotechniky), je Vaše záležitost. Není rozhodující projekt nebo požadavek, ale naměřené výsledky. Ty bohužel nezískáte dřív, než halu postavíte. V případě rekonstrukce je můžete mít k dispozici a tak můžete odvrátit finanční pohromu. Pro ilustraci uvedu dva krajní „normované“ postupy, jeden „levný“ a druhý „drahý“.

Potřebná intenzita větrání je daná počtem pracovníků – „levná“ varianta

Velmi šetrný přístup, jenž nám nechává velikou svobodu, ušetří nám hodně peněz, ale vyžaduje z naší strany odpovědnost. Opravdu se totiž musí jednat o halu, kde se nebude pracovat s toluenem. I kdyby se Vám možná podařilo tuto maličkost úředníkovi zatajit, vězte, že Boží mlýny s.r.o. je solidní firma. Dále musíte mít jistotu, že halu dokážeme vyvětrat v letním období. U většiny hal je to možné.

V případě stávající haly je dobré mít v záloze dvě měření infiltrace. Jedno provedeme, když je hala zavřená a to při venkovní teplotě – 15°C s vnitřní teplotou odpovídající teplotě provozní (to je ta, na kterou budeme halu vytápět) a druhé měření naopak s otevřenou halou v létě a to nejlépe na začátku pracovní doby (v šest hodin ráno). Předpokládejme, že v zimě naměříme infiltraci 0,5 x za hodinu a v létě to samé. Jsou to normální naměřené hodnoty a otvíráním oken a světlíků je dosáhneme samozřejmě i u novostavby.

Konstrukce výpočtu potřebné intenzity větrání je následující. Na jednoho pracovníka v hale, musíme zajistit přísun XX m3 čerstvého vzduchu za hodinu. Vůbec nemá cenu se s někým dohadovat, kolik bude to XX. Může to být 30 m3, 50 m3, ale i kdyby to bylo závratných 60 m3, je to celkem jedno. Pokračovat budu formou příkladu (některé výsledky jsou složitější na výpočet a zde je uvádím jako fakta, například instalovaný tepelný výkon nebo odhad investičních nákladů atd.).

Kolik může v hale pracovat lidí?

Rozměry haly: šířka x délka 18 m x 60 m, výška haly 12 metrů. Objem haly 13 000 m3. Hygienická potřeba větrání: 50 m3 čerstvého vzduchu na 1 pracovníka. Naměřená infiltrace 0,5 x za hodinu, tedy 6 500 m3 za hodinu. V hale může pracovat najednou 130 lidí.

V hale skutečně pracuje jenom 30 lidí. Za hodinu „spotřebují“ 1 500 m3 čerstvého vzduchu.

Pokud bychom přes noc halu dokonale vyvětrali a se začátkem pracovní doby dokonale utěsnili, vydrží tam pro 30 lidí „čerství vzduch“ více jak čtyři hodiny (za tu dobu se zase vymění).

Netvrdím, že je toto ta nejdůstojnější argumentace, ale má naději. Pokud totiž vezmu v úvahu druhou drsnější alternativu, může nám vyjednávání ušetřit hodně peněz. Nejprve ale nastíním, kolik peněz nás bude stát tato „levná“ varianta.

Kolik nás stojí „levná“ varianta?

Výkon na pokrytí tepelných ztrát haly je 125 kW. Výkon na pokrytí infiltrace je 6 500 m3 * 35°K * 0,33 = 75 kW. Celkový výkon 200 kW. Provozní náklady v hale s 0,5 x infiltrací budou 175 000,- Kč ročně.

Realizace tmavých zářičů nebo TVJ: cca. 400 000,- Kč, realizace kompaktních systémů: cca. 600 000,- Kč.

$Potřebná intenzita větrání je daná předepsanou infiltrací – „drahá“ varianta

Pokud přistoupíte na to, že ve Vaší hale je nutné zajistit předepsanou infiltraci a tato infiltrace bude větší jak přirozená, musíte namontovat vzduchotechniku. Z hlediska norem a předpisů je často přirozená vzduchová výměna ignorovaná a tudíž rovna 0. Je samozřejmě pravdou, že moderní haly (novostavby) mají vlastní vzduchovou výměnu minimální, ale v halách, kde je jednonásobná přirozená infiltrace, je návratnost investice do utěsnění haly zaručená.

Pokud budu zajišťovat jedno a vícenásobnou výměnu vzduchu v hale, nemohu použít ani levné zářiče, ani kompaktní zářiče, musím použít teplovzdušné rozvody s centrální jednotkou a nebo teplovzdušné jednotky se směšovací komorou. Realizační cena 1 kW u centrálních jednotek se pohybuje okolo 5 až 8 tisíc Kč za 1 kW instalovaného výkonu. Teplovzdušné jednotky se směšovací komorou jsou sice podstatně levnější, ale na druhou stranu mají většinou daleko vyšší provozní náklady, než dále uvádím. Pro výpočet provozních nákladů „drahé“ varianty předpokládám vzduchovou výměnu 1,5 x za hodinu. Toto číslo je složené z předepsané „deklarovatelné“ jednonásobné výměny a z ignorované přirozené infiltrace. Dále budu počítat. Rozměry a objem haly jsou stejné jako v předchozím příkladu.

Kolik nás to může stát „drahá“ varianta

Výkon na pokrytí tepelných ztrát haly je 125 kW. Výkon na pokrytí infiltrace 1,5 x je 19 500 m3 * 35°K * 0,33 = 225 kW. Celkový výkon 350 kW. Provozní náklady v hale s 1,5 x infiltrací budou 325 000,- Kč ročně.

Realizace centrální vzduchotechniky cca. 2 500 000,- Kč.

Můžeme utratit pětkrát tolik peněz za zařízení, které nepotřebujeme a nechceme-li protopit dvakrát víc než musíme, nebudeme ho využívat.