volejte
PRAHA
606 935 997
TEPLICE
603 210 587
kontakty na firmu
a obchodní zastoupení
v regionech
sídlo:
Jugoslávská 3150
415 01 TEPLICE
Severní Čechy:
Jugoslávská 3150
415 01 TEPLICE
tel./fax: 417 884 625
e-mail: trigas@trigas.cz
Střední Čechy a Praha:
Libeň 174
252 41 Dolní Břežany
PRAHA-západ
e-mail: praha@trigas.cz
Teplovzdušné vytápění - teorie
Jak funguje teplovzdušné vytápění hal - principy a vlastnosti
Teplota vzduchu je běžně zvyšována formou dodávky ohřátého vzduchu vháněného do prostoru vzduchotechnickým systémem - teplovzdušný princip (přenos tepla konvekcí).
V praxi je možno se setkat s nejrůznějšími typy vzduchotechnických systémů a způsoby distribuce vzduchu. Teplovzdušné systémy se stále více osvědčují tam, kde je potřeba spojit intenzívní výměnu vzduchu spolu s vytápěním. Díky vývoji stále dokonalejších distribučních prvků, je možno pomocí vzduchotechnických systémů vytápět vysoké prostory, které by se běžnými (nástěnnými) jednotkami vytápět nedaly. |
Rovněž v nízkých prostorách je možno využít širokou škálu distribučních elementů, které zajistí dokonalé provětrání a vytopení pracovní oblasti bez nepříjemného proudění vzduchu.
Z praktického hlediska je k uvedenému rozdělení způsobů vytápění (sálavé/teplovzdušné) nutno dodat, že v praxi se téměř vždy jedná o kombinaci obou principů. Každé sálavé těleso do značné míry ohřívá vzduch druhotně od zahřátých povrchů nebo konvekčními ztrátami. Na druhé straně teplovzdušné systémy z důvodu teplotního vrstvení vzduchu vytvářejí pod stropem objektu polštář velmi teplého vzduchu, který je sice zdrojem tepelných ztrát, ale je zároveň velkoplošným nízkoteplotním zářičem. Při použití sálavého principu vytápění hal převažuje sálavá složka nad konvekční, naopak je tomu při teplovzdušném vytápění.
Pro oba systémy platí, že vhodná volba distribuce teplého vzduchu a vhodná volba přenosu záření je základním předpokladem dosažení tepelné pohody.
Snahou firmy Trigas je pracovat s oběma principy a co nejcitlivěji využívat jejich předností.
Princip
Předchozí část byla věnována problému, zda do haly potřebujeme vzduchotechniku či zda vystačíme s přirozeným větráním. Před tím, než začnu popisovat teplovzdušné vytápění a jeho princip, musíme si ujasnit co to vlastně je a jaký vztah má teplovzdušné vytápění a vzduchotechnika. Pokusím se zde tyto dva pojmy vědecky uchopit formou definice. Na tomto místě se chci omluvit všem odborníkům za laický přístup k těmto textům. Doufám však, že sdílené informace budou srozumitelné nejširší veřejnosti.
Vzduchotechnika
Vzduchotechnika je zařízení, jenž slouží k přivádění a nebo odvádění vzduchu do objektu. Může samozřejmě vykonávat obě funkce zároveň. Standardním vybavením je agregát na ohřev přiváděného vzduchu. Ten se nazývá teplovzdušná jednotka. V létě můžeme naopak přiváděný vzduch chladit a k tomu nám slouží chladící agregát, někdy se mu říká klimatizace. Vzduchotechnikou můžeme také odváděný vzduch zchlazovat vzduchem přiváděným a k tomu nám slouží rekuperátor. Ten recirkuluje část tepelné energie, jenž by jinak přispěla k ohřívání naší planety. Vzduchotechnika dále může obsahovat zařízení pro zvlhčování a nebo naopak vysoušení vzduchu. Běžnou součástí systému jsou filtry, opačnou funkci jsem zatím neviděl. Nedílnou součástí vzduchotechniky jsou rozvody vzduchu. Ty nám slouží k tomu, abychom přiváděný vzduch dostali na místo určení, což v halách bývá pracovní zóna. U některých zařízení tyto rozvody poněkud zakrněly a mají charakter výstupní žaluzie nebo perforovaného plechu.
Teplovzdušné vytápění
Teplovzdušné vytápění může být vlastní princip, kdy do haly přivádíme teplý vzduch a tím ji vytápíme a nebo máme na mysli teplovzdušné jednotky coby agregáty, jenž tuto funkci vykonávají. Pokud je v hale nainstalováno teplovzdušné vytápění, nemusí se vůbec jednat o nucené přivádění čerstvého vzduchu do vytápěného objektu. To nám s velmi omezenými možnostmi může zajistit tak zvané teplovzdušné vytápění s ventilačním provozem. To už má vlastně atribut vzduchotechniky a většinou jsou pod tímto pojmem schovány teplovzdušné jednotky vybavené otevřenou směšovací komorou přes kterou si nasávají venkovní vzduch a ten po ohřátí vhání do haly. Většinou si však tyto teplovzdušné jednotky nasávají vzduch přímo z haly a pak toto teplovzdušné vytápění coby fyzické zařízení budovy neumožňuje jiné úpravy vzduchu, kromě jeho ohřátí a distribuce formou cíleného proudu.
Než se začnu popisovat teplovzdušné vytápění coby princip, vrátím se k tematice přirozeného větrání. Pokud jsme přesvědčeni, že hala větrá dobře a nepotřebujeme podpořit její infiltraci a nebo nepotřebujeme vzduch v hale upravovat, můžeme k vytápění použít buď samostatné teplovzdušné jednotky a nebo sálavé vytápění pomocí infrazářičů. Pokud musíme zajisti nucenou vzduchovou výměnu a nebo chceme utratit co nejvíc peněz, použijeme k vytápění a větrání centrální vzduchotechniku. Pokud chceme penězi šetřit, ale přitom nás vzduchová výměna z nějakého důvodu tlačí, můžeme problém vyřešit lokálním odsáváním nebo si do střešního pláště nainstalujeme axiální ventilátory respektive teplovzdušné jednotky se směšovací komorou. S vháněním vzduchu do haly nejsou problémy v létě, ale k vzduchotechnice má toto řešení asi tak daleko jako špekáčky k masu.