Sálavé vytápění - teorie

Co to je sálavá složka a pocitová teplota

Sálavá složka vyjadřuje rozdíl mezi teplotou okolního vzduchu a teplotou tělesa, na které dopadá záření. Mnozí lidé často hovoří o tom, že na sluníčku naměřili třeba 50°C. Tato teplota je samozřejmě závislá na tom, jak sluníčko pálilo, ale také na tom, z jakého materiálu byl teploměr, případně jeho kryt. Rozdíl teploty na slunci a ve stínu je vlastně sálavá složka. Měříme ji ve ° K, jelikož nevyjadřuje teplotu ale rozdíl teplot. Pro naše účely ji chápeme jako „rozdíl mezi pocitovou teplotou a teplotou okolního vzduchu“. Takovéto použití samozřejmě předpokládá, že zanedbáme rychlost proudění vzduchu. To si v halách vytápěných sálavým systémem můžeme dovolit. Vzhledem k nízké vlnové délce záření můžeme zanedbat i vliv barvy oblečení a tak dále.

Jak již bylo na různých místech těchto textů napsáno, pocitová teplota je subjektivní veličina a vyjadřuje, jak je komu teplo a nebo zima. Rozhodující měrou je závislá na teplotě okolního vzduchu. Pokud je člověk v proudu sálavé energie, má pocitovou teplotu vyšší, pokud je v proudu vzduchu, třeba ve větru, tak ji má zase nižší. Záleží také na tom jak je ustrojen, jaká je vlhkost vzduchu, jak se vyspal a podobně. Jedním z důvodů, proč je sálavé vytápění úspornější je fakt, že můžeme mít v hale nižší teplotu vzduchu při stejné pocitové teplotě. Nic se ovšem nemá přehánět a v tomto směru jsou možnosti omezené naší fyziologií, jak bylo ostatně naznačeno v předchozí kapitole.

Je jasné, že „sálavá složka“ je úměrná intenzitě dopadajícího záření. Mám k dispozici spoustu měření teplot na ocelové desce různě vzdálené od zářiče, ale zde se jedná o člověka a ten představuje velmi složitý systém na to, abychom mohli vycházet jen z měření. Následující informace jsou spíše odkoukány a odcítěny. Těžko lze například při teplotě vzduchu 20°C měřit na pokožce člověka vliv sálání. Pokud je od zářiče vzdálen dva metry, je teplota 37°C. Pokud je ovšem vzdálen deset metrů, je kupodivu teplota téměř stejná a není to 23°C, jak by odpovídalo vypočtené hodnotě. Přesto je vhodné vědět, jakou pocitovou teplotu budou mít lidé v hale a jaká bude teplota vzduchu. Pocitová teplota bude spíše zajímat odborové předáky, teplota vzduchu je důležitá pro energetika. Mě samotnému se osvědčil velmi jednoduchý výpočet sálavé složky, kupodivu je v souladu s měřeními.

Sálavou složku vypočítáme tak, že výkon zářiče z 1 metru v kW dělíme vzdáleností od zářiče a to celé vynásobíme 10.

Pro další výklad jsem vypočtené hodnoty zaznamenal do přehledné tabulky. Platí, pokud zářič pracuje delší dobu na plný výkon, stojíte delší dobu přímo pod ním a nejste ovlivněni jiným zářičem. Zelená barva ohraničuje příjemný prostor. Modrá barva znamená, že sálavý systém není plně využit, žlutá a červená jsou barvy latentních úpalů a nepříjemných pocitů. Výška zavěšení zářiče nad podlahou je ovšem o 1,5 až 2 metru větší, než vzdálenosti určité hladiny od zářiče uváděná v tabulce.

Výkon z metru:		1 kW	2 kW	2,5 kW	3 kW	4 kW	5 kW	6 kW
Sálavá složka v určité hladině od zářiče. Není to výška zářiče nad podlahou.	2 m	5,0°K	10,0°K	12,5°K	15,0°K	20,0°K	25,0°K	30,0°K
	3 m	3,3°K	6,7°K	8,3°K	10,0°K	13,3°K	16,7°K	20,0°K
	4 m	2,5°K	5,0°K	6,3°K	7,5°K	10,0°K	12,5°K	15,0°K
	5 m	2,0°K	4,0°K	5,0°K	6,0°K	8,0°K	10,0°K	12,0°K
	6 m	1,7°K	3,3°K	4,2°K	5,0°K	6,7°K	8,3°K	10,0°K
	7 m	1,4°K	2,9°K	3,6°K	4,3°K	5,7°K	7,1°K	8,6°K
	8 m	1,3°K	2,5°K	3,1°K	3,8°K	5,0°K	6,3°K	7,5°K
	9 m	1,1°K	2,2°K	2,8°K	3,3°K	4,4°K	5,6°K	6,7°K
	10 m	1,0°K	2,0°K	2,5°K	3,0°K	4,0°K	5,0°K	6,6°K
	12 m	0,8°K	1,7°K	2,1°K	2,5°K	3,3°K	4,2°K	5,0°K
	14 m	0,7°K	1,4°K	1,8°K	2,1°K	2,9°K	3,6°K	4,3°K
	16 m	0,6°K	1,3°K	1,6°K	1,9°K	2,5°K	3,1°K	3,8°K

Pro barevné značení platí výška zářiče nad zemí je vzdálenost hladiny + 1,5 až 2 m.